První čtení z Písma: Žalm 138 ČEP bibleserver
Davidův. Celým svým srdcem ti vzdávám chválu, přímo před bohy ti zpívám žalmy, klaním se ti před tvým svatým chrámem, tvému jménu vzdávám chválu za tvé milosrdenství a za tvou věrnost; svou řeč jsi vyvýšil nad každé své jméno. Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu. Hospodine, všichni králové země ti vzdají chválu, až uslyší, co jsi vyřkl. Budou zpívat o Hospodinových cestách, neboť sláva Hospodinova je velká. Hospodin je vyvýšený, ale hledí na poníženého, zdálky pozná domýšlivce. I když jsem v soužení, ty mi zachováš život, vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě spasí. Hospodin za mě dokončí zápas. Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné, neopouštěj dílo vlastních rukou!
Kázání: Žalm 138 KB bibleserver
Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.
(To je verš na říjen ze sborového kalendáře.) Oslavu a oslavy známe a máme rozmanité. Třeba rodinné (před pár dny oslavila narozeniny moje maminka ve stejný den jako můj nejmladší syn.) Vedle soukromých oslav, jako jsou svatby či narozeniny, jsou i společenské, státní, zase populární státnické, sekulární i nemálo náboženské halloweenské a novoroční. Zvláště ty oslavy za tzv. komunismu byly honosné, okázalé, pompézní. A přitom strašně trapné (alegorické prvomájové vozy vzbuzovaly ve mně už v dětství pocity nevkusu a ohavnosti i strachu). Na důstojnosti a eleganci veřejných oslav velice záleží. Nejde jen o nějaký laciný a povrchní estetismus, jde o přiměřenost k tomu, co je obsahem oslav, co se oslavuje. Třeba různá výročí: Mistra Jana Husa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka, Jana Palacha atd. atd. To opravdu musí mít jakousi úroveň. Nelze to degradovat nějakou povinnou kolotočářskou nebo pivní estrádou s debilním ohňostrojem a rachejtlemi za statisíce…
Ovšem úplně jiného druhu je oslava, o které vypovídá Žalm 138 hned v první větě: oslava Hospodina. Co je to vlastně oslava, oslavování? Nějaký dík a chvála, pochvala za něco dobře splněného? Jenom slavnostní přípitek, fanfáry, demonstrace síly vojenských přehlídek, prapory nebo zdravice, proslovy, vyjmenovávání chrabrých hrdinů a vypočítávání statečných činů? Hm, slávy tohoto typu jsou lidské dějiny plné. Náš svět si na zviditelňující oslavy od pradávna potrpí. Průvody císařů, vojevůdců a vladařů po vítězných bitvách, při kterých oslepení poražení i jinak ponížení či zmrzačení zajatci byli vlečeni v průvodu v okovech na znamení triumfu, to nám dějepisci rádi zaznamenávají. Jsou přece za to také oslavováni.
Ale co je to oslava Hospodina?
Navzdory tomu, kde a jak se kdysi zpíval a v dějinách vykládal tento pozoruhodný žalm, bude všem a vždycky pokládat velikou otázku: co je oslava, jak a kde se děje oslava Boha? Co umožňuje, co působí tuto zvláštnost života, že člověk strnule nehledí (nečumí) jen sám do sebe? Co otevře náš rozhled, abychom se neohlíželi jen po věcech kolem sebe, svém zisku a nesrovnávali se jen s druhými lidmi, ale přijali mimořádné a nekompromisní měřítko; nekompromisně milosrdné, odpouštějící, laskavé, láskyplné, spravedlivé a věrné poměření vlastního života a života obecně tím, že je někdo nad námi? Je to způsobeno tím, že zahlédneme mimo sebe a nad sebou neuchopitelnost větší a vyšší, než si dovedeme představit i uvědomovat, zakusíme slávu tak silně převyšující každou slávu pozemskou a lidskou, že se odvážíme v údivu ji vpustit do svého života i veškeré reality a začneme tuto nejsvrchovanější slávu oslavovat?
Přiznávám, milé sestry a bratři, že se teď s vámi pouštím do nepřístupného prostoru a pokouším se uchopit neuchopitelné, odhalit tajemství neodhalitelné. Ale právě jen tímto směrem můžeme dojít k osvobození z otroctví kultu lidské slávy a můžeme vykročit do svobody, která oslavuje a zvedá nad každou jinou slávu i mocnost slávu Boží.
Co myslíte, milé sestry a bratři, patří tento pohled a postoj do našeho světa, kde se už nezdraví, neděkuje, minimálně se lidé zajímají o trable a těžkosti druhých nebo o jejich obecné blaho? Kde velké prosperující společnosti nám všem diktují, jak máme žít, co musíme zaplatit, co si máme myslet. Platí v tomto světě ještě něco postoj vděčnosti za stromy, listí, trávu, brouky i jiný hmyz, ptáky, savce, plazy i lidi?
Můžeme ještě děkovat za mouchy a děti, které je odhánějí, za houby v lese i parazity, které si doneseme domů. Co takhle poděkovat za šlápnutí do psího exkrementu a myslet přitom na to, že starší pán či starší dáma už se neshýbnou a neuklidí po mazlíčkovi to, nač nám ještě síla zbývá, jen je nám to jaksi nechutné. Oslavování Hospodina se neomezuje jen na děkování za potraviny, děkování za prosperitu, bankovní konta a chlebodárce či spíš chlebožrouty u moci – u koryta… Světu prospějeme jen tím, že si ho začneme doopravdy vážit. Jen se však tomu stejnému světu a jeho mocným nesmíme klanět. Nesložit tuto nejdůležitější a nejzákladnější poklonu jinak, jinde a někomu jinému než Hospodinu.
Proto tak zásadním způsobem v našem žalmu a jeho první větě zdůrazní žalmista jednu věc: že oslaví Boha před mocnými celým srdcem. Před mocnými. Jak aktuální je oslava Boha před mocnými, kteří si dnes dělají nárok nejen na lidskou práci, konta a volný čas, ale rovnou na celý prostor života, bydlení, zdraví, svaly, síly, myšlení a svědomí. Dávat lidem do rukou zbraně a přikazovat: střílejte po sobě navzájem za nás, co to je? To je svatokrádež svobody svědomí i vyznání. To je démonická a ďábelská bohorovnost, která zakazuje, kde se má a může oslavovat z celého srdce sláva Boží.
Kam patří a na kterém místě smí být vyhlašována sláva Hospodinova? Jen někde, kam to mocní a bohorovní a sebe zbožšťující panovníci dovolí? Možná by chtěl někdo i dnes zavřít a izolovat Boží slávu jen do chrámu, kostela, modlitebny, kapličky. Tam že jedině patří, jinde se ozývat nemá, nemůže a nesmí. Protože jinde je to území mocných, teritorium nenáležející Hospodinu. Veřejný prostor si smí nárokovat jen necírkevní nenáboženské aktivity.
Ale žalmistovo: „celým srdcem“ ukazuje ještě jiným směrem. Celé srdce není jen osobní upřímnost a zbožnost individuálního života, ale celistvost lidského bytí. Oslava Hospodina to je nejen nadšené haleluja, ale úplně jiný pohled na celý svět, lidskou existenci v něm. Je to jiný přístup k životu před tím, který je hoden slávy a radostné bázně. Celým srdcem nemůžu oslavovat Boha a zpívat mu žalmy, když nebudu respektovat jeho vůli, přikázání lásky k bližnímu, když nebudu plně žít z jeho milosti a pravdy a spravedlnosti, z jeho ospravedlnění.
Oslava Hospodina – to jsou černošské protestsongy a gospely staré i novější Ameriky, oslavou je vzdorný trojhlas Petera, Paula a Mary, u nás prorocké písně Karla Kryla, Sváti Karáska, něco z Roberta Křesťana, starší tvorba Jarka Nohavici, Spirituál kvintetu. Ještě dlouho bych jmenoval.
Toto je však venek, vnějšek oslavy celých srdcí. Ovšem venek má i svůj vnitřek srdce. A to je často hluboký zápas, nesení utrpení, pronásledování a následování Krista ukřižovaného. Všichni mučedníci, exulanti, vyhnanci, emigranti často nevědomky a docela civilně oslavují to, co není zařízeno světovými řády, nýbrž něčím, co je přesahuje a kdosi s nejvyšší autoritou slávy tuto svobodu garantuje. Boží sláva je jiná než sláva faraonů, bůžků a bohů lidského štěstí a putinovských vladařů tohoto světa. Bůh se nenechává slavit kvůli sobě, ale pro naši svobodu. V Ježíši Kristu se nám bez veškeré božské slávy vydal k oslavě bez světské slávy.
______________________________________________________________________________________________
Pozdrav: Pokoj vám a milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a plnost Ducha svatého.
Introid: Žalm 138, 6-7b bibleserver
A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří a vysokomyslného zdaleka zná.Bych pak chodil uprostřed ssoužení, obživíš mne.
Modlitba: Bože, Pane náš, děkujeme ti, že jsi stvořil svět. A my se na něj můžeme dívat, žít v něm, přijímat jej z tvé laskavé ruky jako dobré místo a vzácný dar.
Díky vzdáváme za dar života, za vše, jak život chráníš, za radost, za slunce, za každý nový den, do kterého se smíme probouzet. Děkujeme za každý nádech, za chléb náš vezdejší.
Znáš, Bože, naše stýskání, strachy, že nebudeme mít dost. Žijeme v dostatku, ale často chceme ještě víc. A náš blahobyt nám pak připadá jako nedostatek. Naše obavy jsou často bez hranic.
Prosíme, abys nás z tohoto strachu vysvobodil. Ať se umíme v pokoře a skromnosti radovat ze všeho, čím nás sytíš na těle i na duši. Vysvoboď nás z našich hříchů a uvolni nás z pout viny pro vztah lásky s tebou, pro důvěru k tobě. Ať to, co nás určuje, jsi ty, ne naše plné břicho.
Ježíši Kriste, ty ses pro nás lidského života vzdal. Přinesls ho jako oběť k našemu vykoupení. Přišel jsi z lásky k tomuto světu, z lásky k nám. Daruj nám, prosíme, ten vzácný dar, abychom ve spěchu a hluku našeho žití zaslechli tvůj hlas a odvážili se jít s důvěrou za ním. Amen
Přímluvná modlitba: K tobě Svrchovanému a Mocnému voláme a přinášíme před tvůj obličej tyto prosby: Posviť, Bože, na cesty všem, kteří bloudí. Dávej nový dobrý směr a buď jejich průvodce a společník.
Podepírej všechny, jejichž cesta životem je nejistá. Běžence, uprchlíky, maminky s dětmi v azylových domech, ženy týrané a zbavené svobody domácím násilím i muže sdírané z kůže soudně a protiprávně odsuzované za neplacení alimentů. Prosíme za ty, kdo se úmyslně vyhýbají splnění svých povinností a vyhýbají se právu nebo nástupu trestu, ti ať mají dostatek svědomí i možnost začít znovu a pokojně žít.
Ať tvé světlo milosrdenství varuje, Pane Bože, všechny poutníky před možným nebezpečím, které přichází zvenčí, ale i zevnitř ze špatných rozhodnutí. Aby šli bezpečně k dobrému cíli.
Veď nás všechny domů do klidného přístavu a věčného odpočinku ve tvém království.
Prosíme za svobodu ve světě a za všechny v něm zotročené, pronásledované, vězněné, zneužívané. Za hladové, nedostatečně oděné, bez domova a bez přátel, pomoci, ochrany, zastání a povšimnutí bližních. S těmi všemi, ve kterých tebe Kriste trpícího a ukřižovaného potkáváme a často tě v nich přehlížíme, prosíme:
Otče náš, …
Poslání: Filipským 4,6-9 bibleserver
O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu. A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemyšlujte. Kterýmž jste se i naučili, je i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.
Požehnání: Numeri 6,24-26 bibleserver
‚Hospodin tě požehná a ochrání tě, Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv, Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.‘
Písně: EZ 442 ; EZ 500 ; EZ 544 ; EZ 134