První čtení z Písma: Genesis 4,1-16 bibleserver
'' I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: „Získala jsem muže, a tím Hospodina.“ 2 Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal zemědělcem. 3 Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země. 4 Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, 5 na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři. 6 I řekl Hospodin Kainovi: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář? 7 Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“ 8 I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi... Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej. 9 Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Odvětil: „Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?“ 10 Hospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. 11 Nyní budeš proklet a odvržen od země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. 12 Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.“ 13 Kain Hospodinu odvětil: „Můj zločin je větší, než je možno odčinit. 14 Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý, kdo mě najde, bude mě moci zabít.“ 15 Ale Hospodin řekl: „Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou.“ A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil. 16 Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu. ''
nebo
První čtení z Písma: 1. Korintským 15,1-11 bibleserver
'' 1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, 2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, 5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. 6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. 7 Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. 8 Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně. 9 Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží. 10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval – nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou. 11 Ať už tedy já, nebo oni – tak zvěstujeme a tak jste uvěřili. ''
Kázání: Židům 11,4 bibleserver
'' Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných. Pro ni zajisté svědectví došli předkové. Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, tak že z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. “
Milé sestry a bratři, první tři verše 11. kapitoly Listu Židům logicky navazují na konec desáté kapitoly, v níž se rozvinulo velké téma spravedlnosti života z víry. Formule víry, které jsme se věnovali už minule a předminule, má být určitým zhutněním a koncentrovanou výpovědí, co to vlastně víra je. „Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.“ (KB) My lidé asi potřebujeme určité pomůcky stručně a přesně a výstižně formulované, abychom si podstatné obsahy zapamatovali a jako poklad uchovávali a v pravou chvíli použili. Podobně jako Pythagorovu větu nebo Archimédův zákon či Newtonův… Tak může sloužit tato formule víry z 11. kapitoly nebo třeba základní formule víry od apoštola Pavla v 1. Listu Korintským 15, 3 – 8.
Víra je krokem ze smrti do života. Poznání světla uprostřed temnoty. Překročení beznaděje, vlastní vzpoury a marnosti. Víra je smíření kosmického rozměru. Bez víry vede cesta naopak ke smrti, zmaru a rozvratu všeho. Pro větší názornost nám 11. kapitola Listu Židům předkládá celou řadu příkladů víry konkrétních postav v dějinách božího lidu. Je jich snad dvacet. A zrovna tím prvním příkladem je překvapivě Ábel. Jeho jméno znamená pomíjivost, nicotu. Už jen v tom je velké napětí. Tento první příklad víry nás vede k jednomu z nejnáročnějších příběhů SZ, který není snadné pochopit, a možná to bezezbytku ani nejde. Ábelův velmi tragický příběh jsme dnes slyšeli celý. Je v něm tolik otazníků, že při povrchním přečtení zůstane celé vyprávění obrovskou záhadou.
A tady nám právě nastává jeden veliký problém. Novozákonní výrok z Listu Židům zní naprosto jasně a srozumitelně, bez jakékoli záhady. A přitom to, že „Ábel věřil, a proto přinesl Bohu lepší oběť než Kain a dostalo se mu svědectví, že je spravedlivý, když Bůh přijal jeho dary“, se nedá v tom starozákonním vyprávění vůbec najít. Ty dva texty se nám nepotkávají. Je tu jakýsi zvláštní rozdíl a formální nesoulad. Vlastně se ve SZ o žádné Ábelově víře, o žádné jeho lepší oběti a o žádném svědectví, kterého se mu dostalo, nemluví. Zdá se, že novozákonní autor použil úplně jinou interpretační metodu, než je důsledný a poctivý rozbor a výklad biblického textu (tzv. starozákonní exegeze). Na té přesnosti a poctivosti si dává a musí dávat záležet dnešní teologie. V apoštolské době to bylo oproti naší nějak svobodnější. Šlo asi o víc než o korektní práci s biblickým textem, šlo o živé slovo evangelia Ježíše Krista a o víru v něj. Pokusme se nahlédnout do vyprávění o Ábelovi a Kainovi, ať je o trochu srozumitelnější.
Začátek vyprávění o stvoření člověka jako muže a ženy, o tom, že není dobré, aby byl člověk sám, a proto je stvořena žena jako pomoc jemu rovná, nám zvěstuje, že být člověkem znamená být spolučlověkem, být bližním. Hned další příběh o tom, že Adam poznal svou ženu Evu, a ta otěhotněla a porodila Kaina, rozvádí celý děj dál, že být člověkem znamená být také bližním svému bratru. Když Eva porodila Kaina, řekla: „Získala jsem muže, Hospodina.“ Tady jsou hned dvě záhady. Má Eva radost, že získala mužského potomka? Nebo se Eva teprve porozením dítěte stává mužovou ženou v pravém slova smyslu? A ještě záhadnější je připojené jméno Hospodinovo. Snad je to vyjádření vědomí, že existence člověka je naprosto závislá na Bohu samotném, ne na tom, co si sám svéhlavě vydobude. Bez Boha nemůže být nikdo zplozen ani zrozen. Ale dál nejasnosti pokračují. Co znamená jméno Kain? Snad „tepající“. Může mít významově blízko ke slovu „dřevec, kopí, šíp“. Domněnka, že znamená také „získat“, je nepravděpodobná. Je však možné, že má mimoizraelský původ. Možná to ani není jméno, ale něco jako lidský prototyp.
S významem jména Ábel je to zřetelnější, znamená „pomíjení, mlha, marnost, ranní pára nad vodní hladinou, která po východu slunce rychle zmizí“. Předznamenává Ábelovo jméno jeho konec? Nebo je to jen náhoda? Existují domněnky, že tento syn Evin byl jaksi neduživý. Prostě bratr, který si skoro ani nezasloužil jméno, slaboučký jako pára nad hrncem. Izraelští proroci používali slovo „hebel“ (z nějž Ábel koření) také ve významu „přelud“. Byl Ábel tedy tak chudokrevný, že jako člověk nestál za pořádné pojmenování? Nebo je jméno Ábel dodatečným označením ve smyslu biblické symboliky, která naznačuje jeho podezřelou smrt? Ale ani tohle nemusí být skutečné jméno, ale spíš opět symbolika určitého typu lidství. Vyjadřuje se tím možná všeobecná lidská prchavost, smrtelnost, pomíjivost. Ve vyprávění se totiž neřekne, že dostali bratři svá jména, nýbrž jen: porodila Kaina, porodila Ábela. A postupně se odhalí konflikt těchto dvou archetypů existence. Při porovnání jmen se ukazuje, že v celém příběhu nejde jen o zajímavou novelku s moralistickou pointou, ale o něco víc. Tímto směrem ukazuje i rozdílný životní styl obou bratrů, který se zrcadlí v jejich zaměstnání.
Kain je starší, prvorozený. Přebírá roli Adama (což znamená zemský, zemák, adama je hebrejsky země), stává se zemědělcem. Obdělává zemi, adamu. Abel se stává pastýřem ovcí. Má blízko k tomu, co bylo vždycky ideálem Izraelců – být poutníkem pod vedením jediného Pastýře – Hospodina. Kain je naopak usedlý, podle optiky SZ má blízko k božstvu baalovského typu, které je vlastníkem půdy a nechává se uctívat modloslužbou. Ale tady předbíháme a je to jen nedokonalý teologický odhad. Dostáváme se tím však ke klíčovému momentu, k němuž od začátku postupně míříme. Po nějaké době přinesl Kain Hospodinu obětní dar ze zemských plodin. Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. A shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar. Ale na Kaina a na jeho obětní dar neshlédl. I mrzelo to Kaina náramně a jeho tvář opadla.
Nikdy asi nevyřeším otázku, proč na obětní dar Ábelův Hospodin shlédl a na Kainův ne. Nestačí mi rychlá odpověď, že si Pán Bůh může dělat, co chce. To asi pravda je. Ale nic mi to nevysvětlí. Dokonce ani vtipné vysvětlení, že vždycky se lze dívat jen jedním směrem, nestačí. Cožpak Bůh nevidí více směry a všechno? Shlédl na Ábelovu oběť z nějakého důvodu, a ten neznáme. Nikde však není řečeno, že byla lepší nežli Kainova. Tak proč nám to pisatel Listu Židům takhle říká? Musí to mít nějaký důvod. On znal SZ lépe než my všichni dohromady. Hospodin shlédl na oběť, ale ono je možná důležitější, aby od oběti vzhlédl člověk k Hospodinu. Obřad či rituál nejsou to, na čem má zůstat náš pohled, je třeba hledět k Hospodinu a hledět s ním jeho směrem. Jestli šel dým z Ábelovy oběti směrem vzhůru, a dým z oběti Kainovy se plazil po zemi, v Bibli napsáno není, to je výmysl malířů a kreslených příběhů. Ale je jisté, že Kainova tvář se propadla. Jak poznal, že na jeho oběť Hospodin neshlédl, nevíme. Ale bratra zabil. Že by jedno náboženství proti druhému? Že by na začátku všeho rozvrácení byl jakýsi kultický bratrovražedný spor? A že by se při každé vraždě a válce kouřilo z nějakého náboženského oltáře? Co nám ten příběh chce říct? Může být nějaký obětní dar lepší?
Ne. Nemůže být jeden dar lepší než druhý. Může být jen jedna možnost: dívat se tím směrem, kterým se dívá Hospodin, hledět na to, na co hledí on. On hledí na Ábela, na pomíjivého, mizejícího, prchavého. Kolik takových máme vedle sebe. Hledět tímto Božím směrem znamená je vnímat a přijímat jako bratry, nenechávat je umírat, nenechávat je někým zabíjet.
Ábel byl umlčen, ten prchavý jeho život byl prolit a zbyla kalužina krve. Ale nikdy Ábel nevolal tak hlasitě, jako volala jeho krev k nebesům. Proto i když Ábel zemřel, ještě pořád mluví. Svědectví, které se mu dostalo, je to, že všichni prchaví, pomíjiví a ztrácející se jsou Bohem přijati. Pomíjíte? Jste hebel? Nebojte se, jste přijati, Hospodin na vás shlédl. Přesně tak, jako shlédl na oběť svého Syna Ježíše Krista a přiznal se k ní a promluvil jeho vzkříšením. Kainovský vražedný způsob života nemá budoucnost, do budoucnosti může promlouvat jen ábelovská a kristovská oběť. Skrze takovou oběť je víře darována spravedlnost.
______________________________________________________________________________________________
Pozdrav: 2. Korintským 13,13 bibleserver
Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a účastenství Ducha svatého buď s námi se všemi.
Introid:
Náš počátek a naše pomoc je ve jménu Hospodina, Boha Stvořitele nebes i země, který je věrný ve svém věčném milosrdenství a dílo svých rukou nikdy neopustí.
Modlitba:
Hospodine, Bože náš a Otče v Kristu Ježíši, shromážděni tvou milostí a láskou oslavujeme tvé jméno a připomínáme si tvé činy. Ty na rozdíl od nás nehledíš na vnější věci a neděláš povrchní soudy. Vidíš do všech tajemství a i nás vedeš k pohledu víry mířícímu k podstatě života. Není pro nás nic slavnějšího než to, co činíš ty. Ve tvém jednání s lidmi a s celým stvořením poznáváme tvou štědrost, velkorysost a dobrotu.
Ve tvém slovu zakoušíme posilu a pomoc proti všemu zlému. V díle tvé spásy, kterou jsi zjevil v Ježíši Nazaretském, nacházíme pravý základ svého života, skutečnou svobodu, vítězství nad našimi prohrami a nad otroctvím beznaděje a smrti.
Prosíme, Pane, i dnes nás přiváděj svým svatým Duchem blíž k sobě, abychom měli podíl na tvých slibech a aby se náš život obracel skrze víru správným směrem. Rozsviť světlo svého slova v dnešních bohoslužbách, v celé církvi, v každém člověku. Amen.
Amen.
Přímluvná modlitba:
Bože, nauč všechny pochybující i nás vidět dobrý smysl a cíl všech věcí, když se nám stále znovu zdá, že jsme odkázáni jen na to, co si sami zajistíme. Utvrď nás v důvěře, že ty máš celý svět i nás ve své moci. Sebe, svůj život a život druhých lidí smíme vidět ne jako nesmyslnou náhodu, ve které na ničem nezáleží, ale jako tvé dílo a tvůj záměr. To nás osvobozuje i zavazuje. Daruj nám s pomocí Ducha Kristova žít odpovědně vůči tobě, dostát poslání, které zde na světě máme, nepromarnit svěřený úkol a čas a oslavovat tvé jméno skrze Krista našeho Pána.
Otče náš, …
Poslání: Římanům 16,25-27 bibleserver
'' 25 Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle mého evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno,
26 nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou.
27 Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen . ''
Požehnání:
Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.
Amen
Písně: EZ 360 ; EZ 383 ; EZ 512 ; Dodatek EZ 639